Objektivní recenze na české restaurace očima nezávislého strávníka. Skvělé gurmánské, ale i hororové zážitky české gastronomie...

čtvrtek 8. prosince 2016

Koza Roza/ Beroun

Do Berouna všichni jezdí do BlackDogu, já ale říkám, že BlackDog je dead a kdo má pod čepicí, zajde do Kozy Rózy :) Malá útulná restaurace s domáckou atmosférou, velmi milým personálem a těma nejlepšíma koledama v rádiu.

Dlouho jsme se sem chystali a nakonec nám to vyšlo až včera, když jsme měli cestu na místní katastr. No a jak jinak si vynahradit tu ztrátu litru z peněženky na úkor poplatku za vklad do katastru (se posrali ne?) než dobrým jídlem. A protože jsme na Kozu slyšeli jen samé dobré ódy, rozhodli jsme se ji podrobit inspekční návštěvě.

zázvorový čaj

Z denního menu jsme si vybrali dýňovou polévku, s kapkou olivového oleje a krutonky, která byla vskutku domácího ražení. Hustá a poctivá.

Na druhý chod padla volba na lasagne, porce mamutí, leč asi nejlepší lasagne, jaké jsme kdy měli. Půlka porce putovala do krabičky a byl z ní skvělý večeřo předkrm.

Butterfish (modrohlav) s grilovanou zeleninou a brambůrky byly ale největší překvapení oběda. Ryby mám ráda, ale tohle? To nebyla ryba, to byla božská mana! Vážně vážení. Při nejbližší příležitosti se po modrohlavovi budu muset poohlédnout u svého rybáře :) Šťavnatá, máslová rybka, u které jsem si až extaticky užívala každé sousto. Grilovaná zelenina zakápnutá olivovým olejem, to vše krásně zaplulo do mého žaludku... A kdybych byla nenažranec, určitě bych si dala i creme brule, no tak snad příště. Tady jsme rozhodně nebyli naposledy!

Deset bodů z deseti! Parkování naproti přes ulici za lidovku. 

čtvrtek 21. dubna 2016

Dámejídlo.cz/ Sake Sushi, Indian by nature

I když si obědy raději nosím vlastní, tak občas přijdu do práce prostě s prázdnou a okolo 11té začínám objednávat něco na zub. Jak už víte, tak miluju asijskou kuchyni, takže si nechávám posílat především vietnamská, thajská a indická jídla.

Sake Sushi mě zaujali nabídkou všeho možného za docela rozumné peníze, protože ruku na srdce, komu by se každý den za oběd chtělo dávat 250+krabička+rozvoz. I tak 150,- je pro mě většinou maximální cena, za kterou jsem ochotná si jídlo objednat. Abyste rozuměli, nemám problém s tím dát za jídlo víc (mnohem víc), ale v takovém případě se nechám ráda obsloužit v příjemné restauraci se vším všudy. 

Bun bo nam bo (125 Kč) je moje oblíbená nudlová volba a vyplatila se. Měkké, dobře namarinované maso, dostatek zeleniny, mungo klíčky, dobrá zálivka a spousta nudlí. Nutno podotknout, že pokud si nemáte možnost přendat jídlo do talíře, tak s promícháním budete asi dost zápasit. Jinak ale oběd na jedničku, dokonce jsem dostala dvoje hůlky. :)

Pad Thai Kai, thajské nudle s kuřetem a arašídy (135 Kč) byly malinko slanější než bych uvítala, nicméně dochucené tak jak mají být, porce opravdu velká, velké plus vidím v kopičce chilli na okraji krabičky, které se běžně k pad thai nedává, ale já si s radostí celou porci posypala. Objednala bych znova.
Tadka dal z restaurace Indian by nature. Osobně stále nechápu proč jsou indická jídla všude tak nemožně předražená, 250 korun za trochu čočky, koření a případně masa je fakt výsměch, protože se nejedná ani o pracnou přípravu nebo ingredience. Nicméně tenhle indický vegetariánský dál byl moc dobrý (150 Kč), celozrnou placku jsem si objednala zvlášť (dohromady tedy 200 Kč !!!) a byla skvělá ještě teplá. Vše dobře zabaleno. 

No nedalo mi to a obdobu tohohle jídla jsem si zkusila uvařit o pár dní později i doma. Za pár korun skvělá večeře a níže indická Rajma, taktéž za pár Káče z toho co dům dal. Řekla bych náklady na jednu porci max 50 Kč. Tak proč jsou ti indové tak drazí? Kdyby nebyli, ráda bych objednávala častěji :)

Máte zkušenosti s těmito restauracemi nebo dobrý tip na rozvoz ásie na Praze 6?



Všechny uvedené restaurace doporučuji minimálně co se týče těchto jídel. Budu se těšit na vaše komentáře ohledně Dámejídlo služby a vašich tipů!


čtvrtek 24. března 2016

Dámejídlo / Gluťárna

Gluťárna. Už ten název mě nejspíš měl odradit, nicméně hodnocení 91% mě nakonec udolalo. Objednala jsem si bramborové noky s panenkou, houbami, slaninou, smetanou a rajčaty a čekala jsem za 149,- fajn jídlo. Když se po cca hodině a půl douráčil poslíček s mojí krabičkou, myslela jsem už,  že zchroustám kolegovi jeho zásobu bonbónů, jakej jsem měla hlad.


Maso vysušené a tvrdé jako podrážky mých nových bot, všechny složky pokrmu se líně povalovaly v podivné vodové omáčce, která ani po ochutnání nepřesvědčila moje chuťové buňky o kladech tohoto pokrmu. Že já si neobjednala radši tu pizzu. Na tý se snad nedá nic moc zkazit. Posuďte sami, ani z fotky se tohle jídlo netváří zvlášť sympaticky. Nejspíš budu muset Gluťárně trochu pokazit celkové hodnocení. Už nikdy víc a Dámejídlo zase příště budu určitě věřit hodnocení. Za 179 korun i s dýškem celkem 200 jsem vyplýtvala moje dvě krásné stokorunové stravenky. Příště si radši koupim obloženou housku v pekárně za 36 korun a budu spokojenější. Menší porce a  více péče by bodlo.

Jak říká Zdeněk Svěrák v Trháku. Tak ano, ale příště bych raději něco jiného...


neděle 13. března 2016

Tour de Sapa / jídlo a nákupy s vietnamskou průvodkyní

Co takhle s načatou nedělí? Vypravili jsme se do Sapy na komentovanou exkurzi s vietnamskou průvodkyní Mili (jestli to píšu špatně tak se omlouvám:). Prohlídku si můžete objednat přímo na stránkách Sapy/Saparie, což jak víme je město ve městě, malá Hanoi, vietnamská tržnice v pražské Libuši a tak dál. My jsme samozřejmě šli po jídle a nákupech surovin. 

Za zhruba dvě hodiny jsme ušli cca 100 metrů od této žluté brány (všimněte si skalky a fontány v popředí, až budete v Sapě, prohlédněte si ji detailněji, najdete na ní zvířátka :). Po levé straně od brány je hned několik obchůdku s bylinkami, zeleninou, exotickým ovocem a všemi surovinami potřebnými k přípravě asijských jídel. My jsme pozorně poslouchali výklad naší slečny průvodkyně a vytáhli z ní spoustu rad a informací. Přeložila nám čemu jsme nerozuměli a vysvětlila vše, co neznáme. Pokud v asijské kuchyni jen trochu tápete a rádi byste se jí naučili vařit, doporučuji takovou exkurzi absolvovat.  

 Výběr omáček, kari past, nudlí, koření a všeho na co si jen vzpomenete :)
 Bylinky, bylinky a zase bylinky. Vybírejte obezřetně, v některých obchodech jsou bylinky povadlé a trochu nahnilé. Neberte je, skočte si vedle ke konkurenci a najděte si ty nejčerstvější. Najdete určitě.
 V druhé části Sapy jsou supermarkety, včetně největšího a nejoblíbenějšího Tamda Foods.
Tenhle obchod s potravinami, které v regálech najdete přehledně srovnané, najdete kousek od hlavního vchodu/vjezdu do Sapy. My si tam nakoupili Mungo k vyklíčení, arašídy, ale najdete tam zase všechno co budete potřebovat. 
 V Sapě je i budhistická modlitebna. Mše se konají dvakrát do měsíce.
 První chod: sladké kuličky obalené v cukru. Koupili jsme je od paní přímo na ulici. Byly ještě teplé. Vy je jinak nejezte, takhle jsou nejlepší. Zvlášť v zimě :)

Vyzkoušeli jsme vietnamský čaj, alias čtyři druhy slizu v jednom (kelímku). Jako proti gustu žádná, ale na mě to bylo až příliš umělohmotné. Prý je to nejlepší s ledem v létě jako osvěžení.

Tady jsme byli docela rádi, že máme s sebou někoho, kdo umí vietnamsky, jinak bychom se u paní asi nechytli. Tuhle pochoutku najdete mezi obchůdky s potravinami kousek od té žluté brány. 
 ...a jí se to lžičkou.

Vietnamské langoše, jak jsme překřtili tohle pečivo. Vietnamci si ho namáčejí do Pho. 

 Pho bo jsme nemohli vynechat. Zase kousek od té žluté brány jsme dostali tip na nejlepší Pho v Sapě. I když se mi to ze začátku moc nezdálo, protože ten nápis je až moc komerční, tak prý tady je vážně nejlepší.

 Pho bylo skvělé, prostředí čisté, nové a moderní. Obsluha moc fajn.
 Všudypřítomné ministánky. Třeba s tradiční kávou a čajem.
 A už jsme v centru :)
 Tady si dejte vietnamskou bagetku Banh My Paté. Tedy bagetka s paštikou. Za šedesát vočí. V tomhle bistru v centru Sapy v pasáži :)
 A bylo tam teplíčko! Ježiš jak nám byla při tom courání po obchůdcích zima! Až se mi pak z toho zamlžily brejle i objektiv foťáku. 

Trocha Srirachy nezaškodí :) 
A hned vedle útulná kavárnička, kde si dejte tradiční vietnamskou kávu se spoustou Salca. To bych mohla snad každý den :) až do ucukrování... 
Sečteno podtrženo, návštěvu Sapy s průvodcem vřele doporučuji. Budete vědět kam jít na jídlo, kde nakoupit a dozvíte se všechno co se dozvědět chcete. I když...to už teď vlastně víte :)  

pátek 26. února 2016

Vege/Lehká Hlava

Nejsem vegetarián, ale jejich jídlo prostě miluju. Obdivuji každého, kdo dokáže z fazolí, pohanky, rýže, cizrny a dalších potenciálně nebezpečných potravin vytvořit božské jídlo. Jednu dobu jsem byla skoro denně v BEAS, dokonce jsem měsíc nejedla maso (ne z přesvědčení, ale zkoušela jsem, jestli to vydržím). Někdy ale na maso chuť prostě není a v Lehké hlavě vlastně ani nepoznáte, že jste dostali náhražku. Třeba Gyros ze seitanu s domácím tzatziki, pita chlebem, cherry rajčaty a zeleným salátem. Trochu jsem se toho obávala, nicméně jsem zvolila evidentně  dobře. Mám na to tři svědky, kteří mi moje jídlo málem sežrali! Tzaziki byly česnekové až za roh a porce ač se nezdála, jak pro slůní mládě. Gyros ze seitanu bych snad ani nerozeznala od pravého masa. Pokud se sem někdy vrátím, jdu do tohoto jídla znova!

Špenátový komínek s kozím sýrem vám mohu doporučit jen z půlky. Kozí sýr jsem se zatím jíst nenaučila, ale věřím, že to jednou zlomím. Jídla v Lehké hlavě jsou malinko dražší, pivo tu mají jen lahvové, zato dostanete v poměru cena/výkon odpovídající kvalitu. Prostředí je prostě skvělé, my jsme měli štěstí, že jsme si sedli a to rovnou do salonku. 


A co vy a Vege jídlo? Máte nějaký tip na dobrou restauraci?

čtvrtek 11. února 2016

Burger na Zličínských motokárách

Na Zličíně otevřeli nové Kart centrum Metropol, takže pokud rádi jezdíte a vadí vám hluk a smrad benzínu, tady si užijete. Motokáry jsou elektrické, vyzkoušela jsem a jsou fakt super.


Samozřejmě jsme pak dostali hrozný hlad, takže jsme si objednali burgera, kterého kolem nás pořád nosili ke stolům, nejspíš je tu dost oblíbený. Byla jsem velmi příjemně překvapená. Burger měl velikost akorát do ruky a taktéž akorát na maximální otevření pusy. Nic z něj zbytečně nevytékalo ani nevypadávalo, chuťově velmi vyvážený, smažená cibulka naprosto božská. Hranolky skvěle křupaly a porce byla tak akorát pro jedlíka, pro mě spíš k přecpání. Nicméně poměr kvality a ceny odpovídá. Za burger s hranolkami zaplatíte tuším 155 Kč. Určitě jsme tu nebyli naposledy a budeme doufat, že se kvalita jídla nezhorší. 

Kam v Praze na dobrou ČÍNU?

Já mám čínskou kuchyni bohužel spojenou s typickými čínskými restauracemi, kde M12 je kuře ve sladkokyselé omáčce a je mi potom dva dny blbě. Dlouho jsem v žádné nebyla a když mi můj muž navrhl, že zajdeme na večeři právě do číny, moc jsem nejásala. Nicméně jsme měli doporučení od známého, který asijské kuchyni rozumí a se svou ženou asiatkou sem rádi chodí. Takže jsem jim dala šanci.

Bistro najdete v pasáži Metro na Národní v Praze. Jméno už si nepamatuji, jen vím, že naproti je vietnamské bistro. V bistru by měl vařit vyhlášený kuchař ze sečuánu a tak jsme si dali hovězí po sečuánsku a pálivé vepřové. Na jídlo jsme čekali poměrně dlouho a prostředí není nic moc. Ale jídlo nám to bohatě vynahradilo, ve dvou jsme měli co dělat to sníst. Takže pokud byste rádi na čínu, ale u vás v ulici se nedá jíst tak hurá na Národku a vyzkoušejte tuhle sečuánskou baštu.