Objektivní recenze na české restaurace očima nezávislého strávníka. Skvělé gurmánské, ale i hororové zážitky české gastronomie...

čtvrtek 8. prosince 2016

Koza Roza/ Beroun

Do Berouna všichni jezdí do BlackDogu, já ale říkám, že BlackDog je dead a kdo má pod čepicí, zajde do Kozy Rózy :) Malá útulná restaurace s domáckou atmosférou, velmi milým personálem a těma nejlepšíma koledama v rádiu.

Dlouho jsme se sem chystali a nakonec nám to vyšlo až včera, když jsme měli cestu na místní katastr. No a jak jinak si vynahradit tu ztrátu litru z peněženky na úkor poplatku za vklad do katastru (se posrali ne?) než dobrým jídlem. A protože jsme na Kozu slyšeli jen samé dobré ódy, rozhodli jsme se ji podrobit inspekční návštěvě.

zázvorový čaj

Z denního menu jsme si vybrali dýňovou polévku, s kapkou olivového oleje a krutonky, která byla vskutku domácího ražení. Hustá a poctivá.

Na druhý chod padla volba na lasagne, porce mamutí, leč asi nejlepší lasagne, jaké jsme kdy měli. Půlka porce putovala do krabičky a byl z ní skvělý večeřo předkrm.

Butterfish (modrohlav) s grilovanou zeleninou a brambůrky byly ale největší překvapení oběda. Ryby mám ráda, ale tohle? To nebyla ryba, to byla božská mana! Vážně vážení. Při nejbližší příležitosti se po modrohlavovi budu muset poohlédnout u svého rybáře :) Šťavnatá, máslová rybka, u které jsem si až extaticky užívala každé sousto. Grilovaná zelenina zakápnutá olivovým olejem, to vše krásně zaplulo do mého žaludku... A kdybych byla nenažranec, určitě bych si dala i creme brule, no tak snad příště. Tady jsme rozhodně nebyli naposledy!

Deset bodů z deseti! Parkování naproti přes ulici za lidovku. 

Žádné komentáře:

Okomentovat